pondělí 5. června 2017

Sovička přepálená

Možná mě trochu znáte; v jistých internetových zákoutích jsem sběratelem lajek a po téměř čtyři roky jsem se pokoušela blogovat, s dosti vrtkavými výsledky. Právě to je jeden z důvodů, proč jsem teď tady.

Na svém bývalém blogu jsem se přestala cítit dobře. Stalo se to už před delší dobou, pořád jsem však doufala, že se to třeba zase srovná. Nesrovnalo. Shledala jsem, že je ta věc méně , než byly moje facebookové příspěvky z roku dva tisíce deset, že je tam spousta špatných a hloupých věcí a že by to nebylo lepší, ani kdybych podstoupila riziko pozvracení se a ty věci, za něž se nejvíc stydím, bych promazala. Bylo to buď tak, že se na to vykašlu úplně, nebo začnu znovu někde jinde.
Ty hloupé staré příspěvky jsem tam tedy nechala hnít napospas osudu, vzala jsem svoji na instagramu vytvořenou Sovičku přepálenou a rozšířila jsem její pole působení do blogového světa.
Sova přepálená je hodně . Možná je to tím, že je z mé hlavy, a ne z generátoru fantasy jmen.
Možná však za pár let zase už nebude. Možná dokonce za pár měsíců. Život je napínavý a nic nikdy není úplně jisté.

Možná bych spíš měla říct, že se o to pokusím. O ten nový začátek. Nevím totiž, jestli se mi to bude líbit, a jestli mě to bude bavit tak, jako když mě tento blog jednoho slunečného odpoledne před několika týdny napadl a představila jsem si, jak jej píšu. Trpím takovým nešťastným nešvarem, který mě vždycky pro něco nadchne a brzy to zase někam ukryje. U letošní kreslící výzvy, kterou plním, se mu to navzdory mým obavám nepovedlo a ta výzva mě baví stále víc, takže kdo ví, třeba se mi jej u nového blogování také povede porazit. Přála bych si, aby to tak bylo.
Myslím totiž, že blogování je hezká záliba. Navíc mě opravdu baví psaní a nikdy jsem se úplně nevzdala dětského snu, v němž jsem psala napínavé knihy pro mládež. Třeba mi to pomůže k jeho naplnění.
Ať tak nebo tak, chtěla bych tady vytvořit pěkné místo, které budou lidi rádi navštěvovat a které jim zlepší náladu. Chtěla bych psát o rostlinách, zvířatech, lesích a milých věcech, dávat sem fotky, písničky a mé obrázky, jejichž kvalita je možná nevalná, ale jejich vytváření mě moc baví, a o to u toho jde především. O tu radost; to platí i pro psaní. Nemám tušení, jak často budu přispívat, vím ale, že to bude pouze tehdy, když se mi bude opravdu chtít, a ne proto, že budu mít pocit, že bych měla. Právě tímto způsobem vznikaly ty hlouposti, za které se teď trochu stydím.

Časem to tu nějak vytuním, až se s tímto systémem trochu sžiju. Nebo se stanu slavnou a budu na to mít lidi. Jeden nikdy neví; to je pravda poněkud strašidelná, přesto zároveň nesmírně krásná.
Uvidíme.


Zatím čus! :)

3 komentáře:

  1. Doufám, že se ti tu bude dařit a přeji úspěšný rozjezd. ^^ Jsem ráda, že budu mít zase co číst. :3

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zatím se mi tu fakt líbí a baví mě to. Přeju si, aby to nebylo jen počáteční nadšení a vydrželo mi to. :)

      Vymazat
  2. Přeji hodně štěstí s novým blogem :) neznám tvoje předchozí, takže nemohu soudit, ale tento se mi opravdu líbí a přijde mi jako pěkné klidné místo, tak jen doufám, že to tak budeš dlouhodobě vnímat i ty :)

    OdpovědětVymazat